Gina vyskočila ze křoví přímo před toho nejodpornějšího chlapa, zastoupila mu cestu a dala si ruce výhružně v bok. „Ale, ale, podívejme se na zlodějíčky, copak tu pohledáváte?" V tu chvíli druhé strany vyskočil Rob, popoháněný Garbíkem Arnym a jeho hrdinskými schopnostmi a odřízl jim cestu k úniku.
       Skupinka lupičů se zarazila na místě a vůdce bandy na Ginu vrhnul hrozivý pohled.
     Gina mu škleb oplatila. „No neval tak oči, ty pahejle, to koukáš, jak vám rychle sklaplo," řekla a tyran otevřel úžasem pusu, jestli se mu to snad jen nezdá. „No s tebou mluvím, ty grázle," pokračovala Gina, „to by se ti tak líbilo, krást ve škole, pak si koupit lacinou lahev a zpít se do němoty někde pod mostem, co?" odhalila Gina jejich plán.
      „A Vy byste se měla stydět úplně nejvíc," přidal se Rob a kývl směrem té ženě. „Vždyť Vy vypadáte celkem slušně a určitě byste si mohla najít poctivou a slušnou práci, třeba ve školní kuchyni," snažil se jí Rob poradit nějaké, podle něj, solidní a záslužné zaměstnání.
      Gina však s nimi vůbec nehodlala zacházet v rukavičkách. „To je zbytečný, Robe, snad vidíš, že tohle jsou na první pohled nenapravitelný kriminálníci," mávla marně rukou. „Ale my už vám dáme za vyučenou. Ona vás přejde chuť krást. Robe postřeh!" A popadla stále nechápajícího tyrana a hodila ho Robovi do náručí. Ten ho jednou rukou zachytil a rovnou proplesknul.
      „Pomóc! Policie!" zvolal druhý muž.
      „Ty máš ještě drzost volat policii, ty nádivo?" Rob byl jedním skokem u něj, chytil ho za kravatu a přitáhl k sobě, jako by vytahoval štiku z jezera a vyseknul mu pořádný pohlavek.
       Paní se hrůzou otočila a chtěla utéct.
      „Bacha na tu babu, chce vzít roha!" vykřikl Rob poplašně.
     Gina se otočila a jediné, co jí v rychlosti napadlo bylo, že té ženě nastavila nohu. Paní neměla šanci. Zakopla a vletěla rovnou do záhonku s kedlubnami. Potom ji Gina chytila za opasek a zdvihla ze země jako kufr.
      „Přihraj mi ji," žadonil Rob. „ať je nějaká zábava."
       Gina promptně vyhovila a chvilku si s nimi házeli jako při volejbalu.
      „Gól!" zvolal Rob, když vhodil toho největšího grázla do čerstvého kompostu.
     Gina nechtěla zůstat pozadu a stejně jako Rob, i ona ho vhodila toho druhého muže do teplého a mazlavého humusu. „Jedna – jedna, Robe," vykřikla, „O vítězi rozhodne poslední míč." Gina stručně shrnula průběh zápasu a oba se podívali na k smrti vystrašenou ženu. Ta si před nimi klekla na kolena a sepjala ruce. Gině se jí zželelo, byla to přece jen žena a zasluhovala jemnější zacházení. Proto Gina milostivě ukázala prstem na kopu páchnoucího kompostu, a ta paní, celá zmatená a třesoucí se strachy, tam raději sama vlezla. Rob za nimi jako bonus hodil několik tlejících okurek, které sebral ze země, a znuděně poznamenal: „Bude to remíza, souhlasíš?" zeptal se a oba se začali smát. Takhle skvěle ještě žádný školní den nezačal. Hned po ránu zlikvidovat partu zlodějů, a přitom se parádně pobavit. O pochvalu od pana ředitele se přihlásí později.

Pokračování

 

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info