Poslat na průzkum Giny huňatého miláčka Chlupa od vás bylo mazané rozhodnutí. Uvažujete celkem správně. Za prvé Chlup nebude tak nápadný, jako nějaký neohrabaný člověk, a za druhé s garbíkem Larou získá vynikající schopnosti vhodné pro tajné operace: obratnost, pohyblivost, akrobacii, umění neslyšně našlapovat a pohybovat se skrytě ve stínech, a především udeřit rychle, tvrdě a nemilosrdně jako kobra.
       Gina ho podrbala za uchem. „Je to na tobě, Chlupíku. Celý roj ti věří," šeptla mu do huňatého ucha a dala mu pusu na čumák. Chlup byl štěstím bez sebe. Zavrtěl ocasem, několikrát se protočil kolem dokola a pak se odhodlaně vrhnul do černočerné tmy. S Garbíkem Larou se z něj stal super-pes. Líná chlupatá koule nasadila takové tempo, že běžel s větrem o závod. Hladce přeskakoval hromady cihel, štěrku i písku a na jednom místě dokonce vyskákal až na vrchol haldy špalků, vyskočil vysoko do vzduchu, přeskočil široký příkop a na druhé straně zase lehce přistál na předních tlapkách, ladně jako pírko snášející se k zemi. Ale pozor, Chlup si najednou všiml, že na stavbě není sám. Potulovaly se tu kočky. A kolik! Celé smečky. Byl jimi doslova obklíčen. Jestli jedinou z nich vyplaší, udělají takový virvál, že vzbudí půlku města. Navíc Derviš i Snejky Chlupa z předchozích bitev velmi dobře znali, takže jestli ho třeba jen zdálky spatří, bude celá akce prozrazena.
      Chlup udělal elegantní kotoul a schoval se do křoví. Přitiskl se k zemi a plazil se hustým porostem, aby si lépe obhlédl situaci. A vida, nemohl tu chybět kocour Artur se svojí bandou nejprotivnějších koček z celého okolí. Byly to kočky a kocouři všech barev a odstínů, některé čisté domácí, jiné divoké, drzé a násilné. Chlup Artura přímo nesnášel. Kolikrát se s ním zlobil a vztekal. Artur ho totiž neustále provokoval, vysmíval se jeho dlouhým zamazaným chlupům, neohrabanosti a obzvlášť jeho chorobné žravosti. Za normálních okolností by se Chlup na Artura vrhnul a udělal by si z něj ledvinový pás nebo hadr na vytírání boudy, jenže jako naschvál, to si právě dnes nemohl dovolit. Chlupovi nezbývalo nic jiného, než aby naplno použil schopnosti garbíka Lary a proklouznul ke Kirkově stavební kanceláři neviděn a neslyšen, a to přímo mezi potulujícími se tlupami nepřátel. Chlup se opatrně vnořil do strouhy plné špinavé stojaté vody, potopil se až po huňaté uši a neslyšně plul podél břehu. Takhle se dostal až na dohled Kirkovy stavební kanceláře. Ve stínu rozložitého popínavého keře se opět opatrně a nenápadně vyškrábal na břeh a vyšplhal na vysoký sloup elektrického vedení, po kterém ručkoval dalších několik metrů. Jenže kočky byly úplně všude. Musely tu mít sraz nebo chystaly nějakou lumpárnu. Chlup neměl na výběr. Byl nucen použít prastaré umění stínového boje. Ninja Chlup zatajil dech a ze sloupu elektrického vedení seskočil přímo na záda hlídkujícího kocoura a obratným chvatem ho uspal tak dokonale, že ani nemňoukl. Další, koho musel odstranit, byla černá divoká kočka s bílými tlapkami. Chlup se neslyšně proplazil vysokou trávou a šikovně vedeným úderem tlapkou za krk ji poslal do říše kočičích snů. Cesta ke stavební kanceláři byla volná. Jenže, jak už to bývá u tajných operaci, o úspěchu akce rozhoduje velikou měrou náhoda a štěstí a to obětavého bojovníka roje zrovna teď zradilo. Zbýval jediný krůček a ocitl by se v bezpečném úkrytu, když pod ním praskla suchá větývka. Kočičím gangsterům tenhle nepatrný zvuk neunikl. Kam jen se rychle ukrýt? Chlup horečně přemýšlel. Rozhlédl kolem sebe a do oka mu padla ze země čouhající roura. Vteřiny letěly. Kočičí gangsteři tu mohli být každičkým okamžikem a spustit poplach. Chlup seskočil do škarpy a jak byl tlustý a neohrabaný, vší silou se do roury nasoukal.
       V zadní místnosti Kirkovy stavební kanceláře se nadzdvihlo prkénko od toalety a z ní vykoukla chlupatá hlava. Pravda, cesta nedůstojná Garbíka Lary, ale co na tom záleží, hlavní bylo, že Chlup skvěle slyší, co se vedle ve stavební kanceláři děje.

Pokračování 

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info