Gina si tohoto Garbíka nikdy moc nevšímala. A proč taky. Nedokázala si vůbec představit, k čemu by se mohl hodit. Garbík Kleo je totiž archetyp starobylé a mocné královny, kněžky, věštkyně a čarodějnice. Svými neobyčejnými duševními schopnostmi dokáže ovládat skryté síly přírody. V historii lidstva byste mohli tohoto zajímavého a vzácného Garbíka vystopovat například u druidů, mágů, šamanů, čarodějů a kněžích. Kleo se už dávno nehodí do našeho materiálního a racionálního světa a jeho používání by vzbudilo spíš nedůvěru a posměch. Přitom vlastně nejde o nic záhadného: Kleo jen užívá síly dávno zapomenuté, přesto prozatím nevysvětlené a nepochopené. Jednou, v budoucnu, budou odhaleny, stejně jako třeba dříve elektřina.
      Ze všech těchto důvodů se ho Gina rozhodla právě dneska vyzkoušet a přikázala, aby se garbík Kleo napojil na její mozek. Na rovinu, byl to pro ni šok. Gina později vyprávěla, že to byl jedinečný zážitek na celý život. Svět najednou vypadal úplně jinak, než jak ho znala a než si ho většina z nás představuje. Už neviděla jednotlivé předměty a pevné tvary, ale spíš kmitající síly a pole, které do sebe narážejí, vzájemně se ovlivňují a mísí. Zároveň spatřila, jak vznikají síly nové, jak mohutní do gigantických rozměrů a zase se prudce vybíjejí jako blesky, ale především síly, kterými může Kleo, při troše cviku a dostatečné vůli, libovolně manipulovat.
       „Robe, nevím, jak bych ti to vysvětlila a asi tomu nebudeš ani věřit, ale já ovládám něco, čemu se dřív říkalo magie." Gina natáhla ruku a zaměřila svoji mysl. Od keříku rajčat se odtrhlo veliké přezrálé rajče a vystřelilo jednomu z těch mužů rovnou do obličeje, přičemž se rozprsklo na všechny strany, jak už to rajčata pěkně umějí. Muž se tak lekl, že vykřikl hrůzou.
        „Fíha! To je tedy něco," musel uznat Rob a úžasem otevřel pusu.
        „Viď. Tenhle Garbík mě začíná bavit. Chce to jen fantazii a pevnou vůli," šeptla a znovu natáhla ruku. Teď se zase koště, doposud v klidu opřené o boudu s nářadím, lehce pohnulo, potom se vyzdvihlo do vzduchu a přetáhlo toho druhého kumpána přes záda takovou silou, až to mlasklo.
       Ozvalo se hrůzostrašné zakvílení, těžko říct, jestli to bylo bolestí nebo leknutím: „Uááách! Co-co-co to má být?" mektal lump a zbledl strachy.
      „Teď já, já," prosil Rob, nechtěl si nechat ujít takovou prima zábavu. A stejně jako před chvilkou Gina i on před sebe natáhl ruku a přimhouřil soustředěním oči.
      Jediná žena z bandy lupičů si právě prohlížela mříže u oken. Pečlivě je ohmatávala, nejspíš zkoušela, jestli by šly odmontovat a ukrást, když jí jedna ta železná tyč zůstala v ruce, změkla a začala se svíjet jako had.
        „Íííí!" zaječela a upustila ocelového hada na zem.
     Gina až teď vyskočila z úkrytu, aby vykonala rozsudek: „Spadla klec, grázlové. Dostanete lekci, na kterou do smrti nezapomenete. Příště vás přejde chuť krást," křikla a vystřelila obě ruce před sebe. Zvedl se silný vítr a povalil všechny tři nájezdníky jako kuželky. „Naprosto úžasný, co říkáš Robe!" Gina si to užívala.
       „To teda jo," souhlasil kamarád. „Už chápu, jak mohli Egypťani postavit pyramidy. Právě takhle," řekl vzrušeně a namířil ruku na objemný kontejner s tlejícím ovocem a zeleninou. Kontejner se chvilku třásl a cukal, pak vyletěl tři metry do vzduchu a zastavil se přesně nad hlavami lupičů. Rob potom jen mírným pohybem ruky kontejner otočil dnem vzhůru. Na lupiče se snesla sprška hnijící hmoty.
       „Už je nebudeme trápit, myslím, že mají dost," brzdila Gina Roba a zamumlala tajemnou formuli. Za partičkou lupičů se pohnul mohutný ořešák, napřáhl největší větev a mocně s ní mávl. V jediném okamžiku zahákl všechny tři výtečníky a vyzdvihl je vysoko do vzduchu.
       „A teď půjdete tam, kam patříte, do hnoje!" zavolala na ně ze země Gina. Ořešák okamžitě uposlechl a vhodil je přímo doprostřed mazlavého kompostu.
         Rob si zamnul ruce. „Nádhera, měli bychom tohohle Garbíka používat častěji, co myslíš?"
        Gina rezolutně zakroutila hlavou. „Radši ne, lidi by to dnes už nepochopili. A taky bychom přilákali moc pozornosti, a to nemůžeme potřebovat."
        Rob souhlasně přikývl, věděl, že Gina má naprostou pravdu. „Škoda, a já bych si tak rád postavil vlastní pyramidu..."

Pokračování

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti
Naše webová stránka ukládá data na vašem zařízení (cookies a úložiště prohlížeče), aby bylo možné identifikovat vaši relaci a dosáhnout základní funkčnosti platformy, zážitku z prohlížení a zabezpečení.
Můžeme ukládat data na vašem zařízení (soubory cookie a úložiště prohlížeče), abychom mohli poskytovat doplňkové funkce, které zlepšují váš zážitek z prohlížení, ukládat některé vaše preference bez uživatelského účtu nebo bez přihlášení, používat skripty a/nebo zdroje třetích stran, widgety atd.
Použití analytických nástrojů nám umožňuje lépe porozumět potřebám našich návštěvníků a tomu, jak naši stránku používají. Můžeme použít nástroje první nebo třetí strany ke sledování nebo zaznamenávání vašeho procházení našich webových stránek, k analýze nástrojů nebo komponent, se kterými jste interagovali nebo je používali, k zaznamenávání konverzních událostí a podobně.
Můžeme používat soubory cookie a nástroje třetích stran k vylepšení nabídky produktů a/nebo služeb naší nebo našich partnerů, její relevance pro vás na základě produktů nebo stránek, které jste navštívili na tomto webu nebo na jiných webových stránkách.

Přihlášení